V poslední době jsem často slyšel parafráze věty "Když u vás s Jitkou je super, jak se vzájemně podporujete a doplňujete!" budu ten poslední, kdo by to rozporoval a nebo si na to snad stěžoval, ale to, co je vidět navenek, pohoda, snaha o dohodu a kdo ví co ještě, je jen špička ledovce.
Asi už jste postřehli, že bydlíme na venkově, pěstujeme rostlinstvo, vaříme a tak. Mimo jiné i chováme. Tedy kromě dvou dcer i jiné zvířectvo.
Kdysi jsem si myslel, jak jsem tolerantní člověk. Byl jsem o tom pevně přesvědčený a dokonce jsem to považoval za jednu ze svých klíčových hodnot. Za něco, co mě definuje.
Už od roku 2005, kdy jsme na Vysoké slavili Silvestra poprvé, neplánujeme žádnou akci. Necháme se koncem roku unášet tím, kdy, koho nebo co k nám zanese. Jednou naše introvertní přátele, jindy celou veselou partu a jednou i pláňata a s nimi i přelom roku ve čtyřech, ale zato se zinkovou mastí.
Lidé se dělí na ty, co zálohují, a ty, co ještě nepřišli o data.
kořínek